5. 7. 2013

Čuchat cizí nohy // Mucha: Slovácká epopej

Mezi těmi, kdo u nás hrají písně, se předminulou sezónu vynořil nevšední element. Aspoň myslím, že tu zatím nebyla žena, která by vztah s mužem shrnula do slov: „Mně nevadí, když načuráš mi v noci do šuplíku: To, co mi vadí, to jsi ty!“

Ten šuplík patří Nikole Muchové z Kyjova, která si říká Mucha. Pokud mezi písničkáři převládají jemné hloubavější typy, pak Mucha, dlouho vystupující sama s elektrickou kytarou, připomíná spíš živel smrště. Připomíná taky inspirované láteření dívky Haha Bimbi z Rychlých šípů a nadgenerační tesknotu dobrodruhů, kteří jdou dál, přestože si rozbili hubu.

To všechno slyším na albu Slovácká epopej, o němž je nyní zvláštní příležitost promluvit. Mucha patří ke generaci mladých žen, které se svobodou nezávislých na scéně mluví sprostě a o sexu někdy vtipkují tak drsně, že ten styl je kontroverznější než samo téma. Mucha pálí na cíl s drsností, která u mužů nikoho nezaráží – a teď si máme zvykat u žen, či co? Rouhání tu ale vyvažuje touha: na stejnou melodii jako „dělá mi obrovský problém tvoje semeno polykat“ Mucha zpívá slova „akutní potřeba lásky“.

Trochu hormonální blouznění, trochu sebejisté kázání, charakterizuje sama své písně. Věci těla jsou jejími věrnými motivy: „Dotýkat se cizích lidí je jak čuchat cizí nohy / cizí fúsy to je hnus jak propocený autobus,“ praví se nářečně v písni Hygiena. Syrový repertoár, vydaný dřív na demoalbu s titulem Chlupy, zlákal Martina E. Kyšperského, šéfa – taky nevšední, ale přece jen méně šokantní – skupiny Květy. Shromáždil muzikanty a nahrál s Muchou album Slovácká epopej: ubylo tedy spontánního diletantství a zvuk je bohatší. Půl alba lze slyšet na profilu Muchy na Bandzone.

Pro vydání alba na disku teď shromažďuje Mucha prostředky skrze kampaň na serveru Hithit.cz. Běží poslední týden a pár tisícovek chybí. Podpořit ji stojí rozhodně za to, nejen pro tu lepší část písní. Sociálně je na české scéně přítomno málo lidí jako ona: takových, co se minuli se všemi uměleckými školami, trochu outsideři, konvenčním pohledem neúspěšní – a přece jejich instinktivně vedené vyprávění má sílu a cenu. Tenhle underground ve slováckém nářečí by měl mít šanci na delší život.

(psáno pro LN)



Žádné komentáře:

Okomentovat