Evangelium podle Boba // Dylan´s Gospel LP, From Another World LP

Ad dnešní koncert Boba Dylana v Praze: ok, nobody sings Dylan like Dylan, ale některé projekty coververzí dopadají pamětihodně. 

Letos se objevila na trhu dvě alba, která pokračují v příběhu Dylanovy hudby. Jsou navzájem velmi odlišná, ale obě obsahují překvapivé a přitom snadno poslouchatelné verze Dylanových písní. S oběma se pojí dost neobvyklá fakta a shodně dokazují, že Bobovo evangelium dolétne i tam, kde bychom je nečekali.

Svatý muž s tamburínou // To s evangeliem vzali doslova gospeloví zpěváci z Los Angeles, kteří Dylanův repertoár osadili do mohutného, přesvědčeného zvuku kostelních sborů s rockovým doprovodem. Celý projekt se odehrál v roce 1969: v těchto týdnech byl však poprvé reeditován. Žádní řadoví farníci: Celou věc zpunktoval chytrý a vlivný producent Lou Adler, který stál za velkým festivalem v Monterey a který dal ve stejné době tvar Tapestry Carole Kingové – přelomové desce ženského popu; mezi řadou osvědčených zpěváků excelovala Merry Clayton, kterou mezi sebe přibrali Rolling Stones při nahrávání Gimme Shelter. (Kolem Merry Clayton se najdou skvělé příběhy: nazpívala i Sweet Home Alabama, aby tenhle zpěv bílé hrdosti otloukla o hlavu všem idiotům, kteří píseň používali jako výraz nadřazenosti nad negerským póvlem.)

Ten hlavní vtip, který dává desce ráz lehce surrealistické mše, spočívá v Adlerově přesvědčení, že Dylan má v sobě gospel hudebně i textařsky – a že lze do gospelového soundu posunout kteroukoli z Bobových písní. S duchovním vyznáním I Shall Be Released je to ještě snadné: ale punc sborové konfese tady dostává i popěvek o eskymákovi Mighty Quinn. na netu lze dodnes zahlédnout dobový inzerát na tohle elpíčko se sloganem: "Mighty Quinn is a spiritual brother!"

Všechno je náhle nasvícené oltářním světlem: „I´ll be your baby tonight“ zní víc jako „odevzdávám se do tvých rukou“ než jako obvyklá předzvěst sexy večera, „Mr. Tambourine Man“ jako by byl krycím jménem Krista, All Along The Watchtower nepřipomíná rauš Hendrixovy slavné verze, ale vyzývá k cestě ze tmy, „nějaká cesta odsud musí vést ven“! Přitom sound konce sixties, psychedelie s prvky gospelu jako v Jesus Christ Superstar, se tu nezapře. Portrét ženského zrání Just Like A Woman by se v téhle verzi hodil do filmu Valerie a týden divů, sborové „lež, ženo, lež“ má spíš kolektivního ducha Dámy na kolejích.

Celým albem cloumá povznesená nálada, sedmadvacet zpěváků táhne společně jako excitované hejno. Lou Adler v onom roce 1969 pojal natáčení jako čtyřdenní večírek: ve studiu bylo jídlo a pití, pozvaní aktéři brali s sebou partnery, rodiče a příbuzné. S muzikanty přijelo mnoho dalších, nepozvaných: podívat se přišli členové kapely The Mamas and The Papas i Carole King. Neformálnost a nezávislost tohoto kolektivního „vyznání víry v Dylana“ je dodnes nepřeslechnutelná; zároveň ukazuje, jak se v té éře přenášel „dotek s duchovnem“ i na docela odtažité obsahy.

Gamelan Dylan // Oproti tomu album From Another World: A Tribute to Bob Dylan je nové: vyšlo letos, poté, co kvůli němu jeho tvůrce, producent Alain Weber, objížděl deset let (!) řadu zemí světa. Dylana tu hraje a zpívá maďarský Rom, orchestr z Barmy, muzikanti z Iránu nebo Eliades Ochoa – kytarista a zpěvák známý z kubánského projektu Buena Vista Social Club.

„Dylan je jediný muzikant, který spojil tradiční kulturu se svou vlastní poezií,“ říká Alain Weber. V minulosti pracoval s hudebníky z Asie i Ameriky, byl hudebním poradcem přelomového filmu o romském hudebním živlu Latcho Drom. Jako velký Dylanův příznivec se rozhodl najít „podobné typy, jako je on, básníky ve své kultuře, někteří jeho hudbu znali, jiní ne“. Někteří z těch, pro které Weber nechal Dylanovy texty přeložit, jsou už slavní: odvázaná makedonská dechovka Kocani Orkestar nebo superskupina z rumunských vesnických muzikantů Taraf de Haidouks. Západní uši si asi užijí ohýbané tóny a emoce maďarského Roma jménem Kek Lang (Blowin´In The Wind), čirý půvab má barmská gamelanová verze I Want You, lehce přeladěná a ještě připomínající asijským pisklavým hobojem mečivý témbr samotného velkého Boba.

Takoví egyptští Musicians of the Nile předělali Tangled Up In Blue k nepoznání (přestože jejich verze zněla i ve filmu Inkognito s Dylanovým scénářem), bengálský básník a muzikant Paban Das Baul taky nectí západní akordy – ale zase tu Dylanův impuls letí do neředěné jiné kultury, což je skvělé. 

Celý projekt producenta Webera se dočkal ohlasu coby citlivý čin, který po Tchajwancích a Balkáncích nechce, aby pobavili angloamerické publikum, ale s respektem jim nabízí kulturní dialog. Opakovaně z něj poslouchám asi půlku, nejradši pak dva tracky, které tu ponechávám k poslechu.

Koncert Boba Dylana se koná 2. července v O2 Areně, Praha.

TheBrothers and Sisters of LA: Dylan´s GospelAlbum z roku 1969 reeditovalo vydavatelství Light In The Attic, 2014.

From Another World: A Tribute to BobDylan. Buda Records, 2014.

Psáno pro LN.