6. 4. 2015

Úžasní komiksoví lidé // Katy Perry



Pražský koncert Katy Perry byl příležitostí ptát se: co konzumují české děti spolu s globálními hvězdičkami? Jsou takoví jako Taylor Swift prostě jen produkty? Čeho se obávat a nad čím mávnout rukou?


Zima 2015, mluvím s londýnskými přáteli, oba rodiče jsou umělci. Říkají, že pro jejich jedenáctiletou dceru nebylo většího vzrušení, než když k narozeninám dostala svolení jít na koncert Taylor Swift. Jejich první reakce byla mírně překvapená: vybavovali si mladou americkou zpěvačku jako laureátku cen v kategorii moderního country – ale hvězda, narozená pár dní po československém listopadovém převratu, se v posledních letech posunula do role ikony pro nejmladší posluchače.



Mnozí čeští rodiče si procházejí podobnou horečkou v poslední době: pokud s nimi děti nesdílely svá oblíbená videa, pak je mohl zaskočit jejich pořadavek, že prostě musejí být v pražské O2 Areně, až tu bude v únoru vystupovat Katy Perry. V rodinách, které jsou ochotny dát minimálně 1 300 korun za jeden lístek, se pak o celé akci začíná uvažovat. A z videí Katy Perry dospělí dešifrují: co na tom ty děti tak baví?


Šmoulinka a její výstřih // Odpovědí může být třeba klip k úspěšnému singlu Roar, který patří k těm, jež se pouštějí i na českých hodinách angličtiny. Text je spojený s atraktivně barvotiskovým klipem: Katy ztroskotá v džungli, odkládá strach, sbližuje se se zvířaty a stává se spokojeným robinsonem. Zpívá k tomu, že je je třeba překonat svoje nejistoty, objevit uvnitř sebe tygra a na všechno nepřátelské nebojácně zařvat (roar).

Je to direktní popsong, trendově emancipovaný i povědomě vlezlý. Katy Perry koneckonců má předpoklady k písničkám „s naučením“: začínala jako zpěvačka křesťanských songů na americké scéně moderního gospelového popu. Pod svým původním jménem Katy Hudson vydala v sedmnácti první album (2001). Přestože o rok poté přesedlala na „sekulární“ pop, celá první kariéra skončila neúspěšně: silné vydavatelské značky Island Records (mj. domov U2) a Columbia ztratily trpělivost a rozvázaly s ní smlouvu.

Toho rozhodnutí jistě hořce litovaly v roce 2008, kdy se Perry úspěšně restartovala, už pod křídly značky Capitol. Dost realisticky vzhlížela jako k metě k albu Alanis Morrissettové Jagged Little Pill: a i když nechtěla následovat její obraz samostatné moderní hledačky silného vztahu, vyhledala jejího producenta Glenna Ballarda (který slavnou desku zgruntu režíroval) a přesvědčila ho o spolupráci. Mírný skandál kolem songu I Kissed A Girl (2008) jí pomohl získat pozornost: rychle se sice vyjasnilo, že nejde o písničku ani lesbickou, ani nijak seriózní (Rolling Stone napsal, že je to přesná analogie mazlivého jednání dívek, když chtějí na mejdanu upoutat kluky), ale zabrala. Za miliony prodaných souborů získala Perry zanedlouho místo v Guinnessově knize rekordů: stala se nejúspěšnější ženskou debutantkou na digitálním trhu.


Mistryně smíšených signálů // A množstevní rekordy pokračovaly. Katy Perry říká, že Madonnu obdivuje především za „schopnost sebeproměny“, řečeno méně vznosně za střídání rolí a imagí. Taková strategie pomáhá showbyznysovým hvězdám přibližovat se dalším a dalším trendům, které přináší čas: pochopitelně je to snazší pro ty, kdo nepotřebují lpět na osobní poetice, hodnotách, tvůrčích leitmotivech. Perry v roce 2010 vydala album Teenage Dream: už první singl California Gurls s kulisami země lízátek a bonbonů avízoval jasný útok na dětské publikum. Mezi obláčky cukrové vaty a klouzačkou ze zmrzliny putuje Katy s makeupem vyhlazenou tváří loutky či panenky, v infantilním obleku hostuje afroamerický rapper Snoop Dogg. Mix popu a diska doprovází elektronicky filtrovaný vokál, který rozhodně nepoutá pozornost nějakou výrazností: tohle je prostě bláznivý dětský sen.



Možná tak úplně nehraje, že Perry mezi pochoutkami leží polonahá a když ocucává nějaké lízátko, činí tak s křiklavou lascivností. To je ovšem pro ni typické. „Slečna Perry na publikum sice často spiklenecky pomrkává, ale zbytek těla má při tom dost odhalený,“ říká o jejím genderovém přístupu internetová novinářka Sadie Stein pro New York Times. Perry je mistryní smíšených signálů: vysílá na dětské i dospěle-bulvární vlně, někdy odděleně, jindy najednou. V klipech jako je novější Roar se to neděje: jsou médiem, jimiž se Perry plně spojuje s dětskými konzumenty. Soustředí se spíš na schematičnost své role: „Oba vypadáme, jako bychom vypadli z komiksu,“ libovala si, když byla ještě partnerkou – podobně excentrického – britského komika Russella Branda. Strategie provokovat zkomplikovala její účast ve slavné Sezamové ulici: do dětského pořadu si k duetu s panáčkem Elmem vzala Perry šaty s takovým výstřihem, že po diskusi televize výstup neodvysílala – ovšem ponechala ho na YouTube, kde má přes 70 milionů zhlédnutí.

Album Teenage Dream generovalo jeden singlový hit za druhým: když YouTube a klipové kanály obehrály jeden klipový krátký film, Perry dodala další. Od klipů, jak víme, dnes vede jednoduchý a rychlý proklik ke koupi na iTunes. Počet hitparádových úspěchů se vyšplhal na číslo pět: Katy Perry je vůbec první ženou, které se tohle povedlo; před ní to dokázal Michael Jackson s albem Bad. Neříká to nic o objektivních kvalitách Perryiných klipů: ale mnoho o mediální síle, které dosáhla. Následující album Prism potvrdilo její roli hvězdy „i pro děti“, především s tarzanovským Roar, klipem Dark Horse s imagí Kleopatry a starého Egypta a prázdninově barevného retra This Is How We Do. Nikde se Perry nedostane za skrumáž obrazů a efektů: nikde se nedotkne docela dobrého tématu jako celovečerní Šmoulové 2, kteří našli ideální hlas pro postavu Šmoulinky - u Katy Perry.

Americká Miley, český Kašpárek // A mimo hudbu? Perry jasně ukazuje, co dnes obnáší být profesionálkou v showbyznysu: nekonečný seriál reklamních akcí, fúze s výrobci a produkty všeho druhu, rozhovory, v nichž prostořekost není osobní úlevou, ale pečlivě hlídanou ingrediencí.

Důslednou práci se „skandálností“ má majitelka průměrného kontraaltu koneckonců společnou s dalšími hvězdami „pro malé i velké“. Ikonický je případ Miley Cyrus, která se z dlouholeté dětské úlohy (alter ega jménem Hanna Montana) „přehrála“ do jiné role prostředky víceméně pornografickými – či přinejmenším usilovnou nahotou a střemhlavým sexuálním chováním.

Třetí z hvězd, pětadvacetiletá Taylor Swift si ze všech jmenovaných nejvíc hledí hudby samotné. Loňské album 1989 (nazvané podle zpěvaččina roku narození) mělo velmi vlídný kritický ohlas: vytěžuje starší americký „stadionový“ poprock, ale taky si bere (někdy až moc jasně) z nového úspěšného elektropopu, s jakým přišla mladičká samostatná novozélandská hvězda Lorde. V některých klipech (Blank Space s aristokratickými kulisami) se Taylor Swift stylizuje do retro lolity, jinde (Shake It Off) je za středoškolačku, obklopená děcky jako sobě rovnými. Na každý pád zůstává v největší míře muzikantkou; Katy Perry se blíží herečce a Miley Cyrus skandalistce předvádějící se pro veřejné oko bulváru.

Taktika „jsme tu i pro děti“ se vyplácí způsobem, který nutí producenty skutečně zbystřit. 1989 se stalo vůbec nejprodávanějším americkým albem loňského roku, a to vyšlo v říjnu. Aktivity Katy Perry patří taky mezi nejvýnosnější. Dětská cílová skupina se lépe marketinguje: před pubertou má celá generace víceméně společný vkus, navíc je ovlivnitelná všude tam, kam pronikne reklama.

Ví to koneckonců i tvůrce českého „bejbypanku“, kapely pro děti Kašpárek v rohlíku – reklamní studio Yinachi. „Přitahuje cílovku, již u televize často ani nepotkáte,“ vysvětlil Robert Peňažka z Yinachi pozadí projektu, který se snaží přitáhnout „zlobivou“ zmínkou o punku a operuje na živých vystoupeních a festivalech. Je to klasický příklad smíšené reklamní aktivity, která skrývá svou propagační funkci – a také si za vstupné a nahrávky nechá dobře zaplatit.

Matky, otcové, superstars // Pop, který se dostává i k dětem, má svoje emoce a příběhy: jsou silné, i když je to svět slz štěstí z úspěchu v reality show. Máme se obávat, nebo je to neškodná matějská pouť na mediální úrovni?

Děti nejsou nechápavé. Zvlášť pokud ze samého nadšení pátrají po kontextu kolem písní, brzy zahlédnou a rozeznají kromě barevných kulis klipů i svět, v jakém jejich milé zpěvačky aktivně žijí: řeholi promotion, product placementu – a hlavně dvojí tváře dnešních hvězd, které chtějí pro dvojitou sklizeň stimulovat svět dětí i dospělých. Těm prvním hvězdy servírují bonbóny, lízátka a sny, těm druhým sexuální podtext a skandály.

Teprve tady pak děti přicházejí na to zásadní rozcestí: je jím rozhodnutí teenagerovských posluchačů, zda přijmou spolu s oblíbenou postavičkou i její svět kariéry coby obchodu s vlastním životem. Znepokojovat se kvůli pouhému poslechu bubblegumových popěvků nemá cenu: až když dětský pop přivede naše děti k dilematu, zda mají akceptovat prozaičnost showbyznysu, máme nárok sledovat jejich reakci s napětím.

Mimo jiné v tu chvíli jako v zrcadle uvidíme, co se nám do nich podařilo vložit.






Koncert Katy Perry v rámci turné The Prismatic World Tour se konal 23. února v pražské O2 Areně.

1 komentář:

  1. Sociální obchodování spočívá v otevření trhů pro každého. Na eToro se můžete spojit, obchodvat a sdílet znalosti s miliony obchodníků a investorů. Navíc můžete kopírovat obchodní rozhodnutí obchodníků, kteří odpovídají vaší strategii. Registrujte se nyní a získejte chytřejší obchodní rozhodnutí využitím rozumu našich obchodníků s nejlepšími výsledky.

    Připojte se k úspěchu Spojte se s více než 4 miliony obchodníků a investorů ze 170 zemí

    227,651,647 - Otevřené obchody na eToro

    OdpovědětVymazat