24. 2. 2011

Jahody a vajgly


(LN, 24.2.)

Jakožto ne-šéfredaktor můžu o takovém večeru a ránu jenom snít.

Představuji si předávání popových cen Anděl, něco prosloví majitel Wronka, naprší ceny pro mladé umělce kompromisu, dozvíme se jména ostravských sponzorů. Mezitím se možná mihnou na chvilku i lepší muzikanti, ale celková atmosféra je nakonec pozře, je to trochu jako vychutnávat si čerstvé jahody v koláči, kam někdo nasypal i vajgly. Prostě ceny Anděl, jak je léta známe. A ráno pak vyjdou noviny (to jsme pořád v mém snu) a v kulturních rubrikách o té estrádě nic nebude. Žádné kdo „vyhrál“, žádná „zpěvačka roku“, nic.

Protože kulturní rubrice by se nikdo nemohl divit, kdyby řekla, že marketingovou akci jisté odnože průmyslu (konkrétně nahrávacího) nemá v referátu. Andělé se sice profilují jako „TY výroční ceny“, ale jsou přece něčím jiným než Thálie, Lvi, neřkuli Chalupecký. Jsou napodobeninou: Tak jako mainstreamová produkce ráže Farné, Nightwork či Toxique jen napodobuje opravdovou tvorbu, tak Anděl napodobuje hodnocení seriozních děl. Ekonomika nebo stránka pro kolotoče, střelnice a showbyznys by pro ně měly být uspokojivým azylem.

Nejde přitom o spornou kvalitu alb pravděpodobných vítězů, Nightwork, Toxique či Xindla X. Jde o samotný účel a ráz té produkce. Kulturní rubriky ještě většinou cítí spjatost s touhle oblastí - a píší. Ale v kontextu toho, co se na „kultuře“ objevuje, je český popový mainstream samotné dno. Vždyť jak často se tu čtenář může setkat s něčím tak od základu antikulturním, jako je Kabát nebo svazácky loajální scéna kolem Chinaski, Wohnout, nebo Migu 21? Jsme odsouzení psát o nich zas a znova z jediného úhlu: jako o fenoménu zrcadlícím to horší ze zamrzlé, neonormalizační atmosféry dnešního Česka. (Vynikající text o Kabátu jako odrazu proměn porevolučního průměrného češství napsal Petr Ferenc pro webové Aktuálně.)

Právě vzhledem ke vší kultuře, která je skutečnou kulturou – filmovým vypravěčům, básníkům dobrým i špatným, hledačům divadelního tvaru, hudebním skladatelům, songwriterům, výtvarným umělcům radikálním i konzervativním, rebelům ze subkultury, autorům, kteří váží slova a trápí se pro smysl – je nanejvýš spravedlivé uvědomit si, že rozdílení cen uvnitř nahrávacího průmyslu je u nás v kultuře spíš tak z tradice trpěno. Ten rozdíl by neměl zapadnout. Aby se nemíchaly jahody a vajgly.

7 komentářů:

  1. To je moc pěkná – utopická – vize. Možná jen jedna námitka: Lev vám připadá jako serióznější cena? Porota, která pořádně nemá přehled o natočených filmech, minimální schopnost objevit mladé a talentované tvůrce, udílení cen stálým partičkám a kamarádům, výsledky téměř předem známé. Lev je stejně zkostnatělá a nefunkční cena – pořád jde víc o marketing než o kulturu. (bozo.cz)

    OdpovědětVymazat
  2. Doporučuju tohle - T. W. Adorno: The Culture Industry: Selected Essays on Mass Culture.

    OdpovědětVymazat
  3. No jo, není nad citlivě dávkované kulturní elitářství... ;) Nějak mi ale není jasný důvod vzniku tohohle článku.

    "(...) rozdílení cen uvnitř nahrávacího průmyslu je u nás v kultuře spíš tak z tradice trpěno. Ten rozdíl by neměl zapadnout." Přitom o něco výše je napsáno: "Prostě ceny Anděl, jak je léta známe." S tím je dá jedině souhlasit - Anděl skutečně dlouhodobě vypadá tak, jak vypadá, a už ze své podstaty o moc jinak vypadat nemůže - a všichni, kdo českou hudbu sledují, to ví.

    Takže co nového ten text vlastně sděluje a komu je určen? Čtenářům kulturních rubrik libovolných novin? Ty čte už v jejich současné "šéfredaktory zkomercionalizované" ;) podobě zanedbatelné procento čtenářů, ale je možné, že je to potěší - budou si moct společně zanotovat, jak jsou sami správně kulturně povznesení nad okolní nekulturní bahno, dají si svěženku Dr.Nuta a idyla bude kompletní...?

    Není to škoda papíru nebo úložného prostoru? =)

    OdpovědětVymazat
  4. Skvělý sloupek, jako obvykle; díky. Prosím, bude na blogu archivován (Císařův zlatý slavík? Anebo, mohla by ho přetisknout iLiteratura? Je to lepší recenze než ta u polokonkurence, jakkoli Lukavec jindy stojí za čtení.)

    Využijme výhod internetu: ten Ferencův článek je Kabát je seizmograf masového vkusu českého posluchače.

    OdpovědětVymazat
  5. Pane Vaňku, iLiteratura ať se klidně ozve, akorát tam musí být uvedeno, že je to text z LN, jinak díky, že už nepíšete, že neuvádět link (na Ference) je ZLO, to jste myslím ještě před pár lety prosazoval, což se mi líbilo a občas to vypravuju // PK

    OdpovědětVymazat
  6. iLiteratura jsem (mj., pro tento účel) já, takže se už asi zvlášť ozývat nebudou. Díky.

    Zlo to samozřejmě je pořád, nicméně mám pocit, že tehdy to bylo v drobet jiném kontextu – ale ano, taky stárnu a měknu: důkladně jsem věc uvážil a dospěl k závěru, že holt jste tiskový žurnalista a tak můžeme být rádi, že sem vůbec nakopírujete z Wordu svoje články v celkem slušném formátování, a požadovat ještě, abyste věnoval čas tomu, že svým příznivcům online ušetříte googlení, by bylo nerealistické. Když budu chtít někomu vytknout, že špatně pracuje s webem, vždycky můžu jít na Aktuálně.cz za Kamilem Filou.

    OdpovědětVymazat