25. 12. 2011

Alba roku 2011

Bubbling Under čili Radosti těsně pod ryskou ponoru: Sonic Youth: Simon Werner a disparu, Fennesz – EP Seven Stars, Paul Simon: So Beautiful or So What, Vegetable Orchestra: Onionoise, Richard Youngs - Amplifying Host, Phaedra: The Sea, Planningtorock – W, Zola Jesus: Conatus, Eleanor Friedberger – Last Summer, Mark McGuire: Get Lost, Andrea Belfi & Ignaz SchickThe Myth Of Persistence Of Vision (ZAREK), Peterlicker: Nicht, Huntsville: For Flowers, Cars And Merry Wars, Jednofázové kvasenie: Bezfázový stav, IQ + 1: Tváří v tvář, TV on the Radio – Nine Types of Light, Radiohead: The King of Limbs, Feist – Metals, Scritti Politti: Absolute, Vladimír Merta: Ponorná řeka, Battles: Gloss Drop, The Necks: Mindset, Graham Lambkin / Jason Lescalleet: Air Supply, BenePeko: Spam Poetry, Tomáš Vtípil: Do Not Eat – Throw Away, Washed Out: Within and Without, Scanner: Pavillon d’Armide / Amarant, Čokovoko: Hudba.

60 // Machinedrum: Room(s) (Planet Mu)

59 // Various: Brzo na mě přijde řada (20 Years After)

58 // Matthew Herbert: One Pig (Accidental)

57 // Yasunao Tone: MP3 Deviations #6+7 (Editions Mego)

56 // Hecker: Speculative Solution (Editions Mego)

55 // Steve Reich: WTC 9/11 (Nonesuch)

54 // Režimy: Režimy (SLAM)

53 // Dáša Vokatá: Najdi místo pro radost (Guerilla)

52 // Hertta Lussu Assa: You Are Such An Pretty Sucker (De Stijl)

51 // Tim Hecker: Ravedeath, 1972 (Kranky)


50 // Ricardo Villalobos & Max Loderbauer: Re: ECM (ECM)

49 // Květy: V čajové konvici (Indies Scope)

48 // The Beach Boys: THE SMiLE SESSIONS (Capitol / EMI)

47 // Panda Bear: Tomboy (Paw Tracks)

46 // Lykke Li: Wounded Rhymes (LL Recordings)

45 // Zdeněk Liška: Malá mořská víla (Finders Keepers)

44 // Graham Lambkin / Jason Lascaleet: Air Supply (Erstwhile Records)

43 // Greg Kelley / Olivia Block: Resolution (Erstwhile Records)

42 // Sohrab: A Hidden Place (Touch)

41 // cyclo: id (Raster Noton) & alva-noto: univrs (Raster Noton)


40 // James Blake: James Blake (A&M / Polydor)

39 // Rouilleux: Zugzwang (Letmo / Klangundkrach)

38 // John Foxx & The Maths: Interplay (Metamatic)

37 // MIDI LIDI: „Operace Kindigo!“ (X Production)

36 // Ford & Lopatin: Channel Pressure (Software)

35 // Jan Vodňanský: Vzpoura kocourů (Supraphon)

34 // The Caretaker: An empty bliss beyond this World (History Always Favours The Winners)

33 // Peaking Lights: 936 (Not Not Fun)

32 // Rafael Toral: Space Elements Vol. III (Staubgold)

31 // Ivan Jirous: Magorovy labutí písně (Guerilla)


30 // These Trails: These Trails (Drag City)

29 // Tierce: No 2: Caisson (Another Timbre)

28 // Biosphere: N-Plants (Touch)

27 // Jenny Hval: Viscera (Rune Grammofon)

26 // Temporal Marauder: Temporal Marauder Makes You Feel (Spectrum Spools)

25 // Mark Fell: Periodic Orbit Of Dynamic System Related To A Knot (Editions Mego)

& Mark Fell: Manitutshu (Editions Mego)

24 // Master Musicians Of Bukkake – Totem Three (Important Records)

23 // Ursula Bogner: Sonne = Black Box (Faitiche)

22 // The Magic I. D.: I´m So Awake / Sleepless I Feel (Staubgold)

21 // Barry Chabala / Jez riley French: Trammels (Engraved Glass)


20 // Jeffrey Lewis: A Turn in the Dream-Songs (Rough Trade)

19 // Bon Iver: Bon Iver (Jagjaguwar)

18 // Bill Orcutt: How The Thing Sings (Editions Mego)

17 // Radu Malfatti / Keith Rowe: Φ (Erstwhile Records)

16 // Matana Roberts: Coin Coin Chapter One: Gens de Couleur Libres (Constellation)

15 // David Lynch: Crazy Clown Time (PIAS)

14 // Thurston Moore: Demolished Thoughts (Matador Records)

13 // Sun Araw: Ancient Romans (Sun Ark)

12 // Felix Kubin (Various): Historische Aufnahmen (Gagarin)

11 // Taku Unami / Takahiro Kawaguchi: Teatro Assente (Erstwhile)

10 // Björk & Omar Souleyman Group: EP The Crystalline Series: Omar Souleyman Versions (One Little Indian)

9 // B4: Didaktik Nation Legendary Rock (Polí pět)

8 // PJ Harvey: Let England Shake (Island)

7 // Jiří Suchý & Jiří Šlitr: Semafor – léta šedesátá (Supraphon)

6 // Cut Hands: Afro Noise I (Very Friendly/Susan Lawly)

5 // tUnE-yArDs: w h o k i l l (4AD)

4 // Richard Skelton: The Complete Landings (Sustain-Release)

3 // Kate Bush: 50 Words For Snow (Fish People / EMI)

2 // Ghédalia Tazartès: Repas Froid (PAN)

1 // Chris Watson: El tren fantasma (Touch)

&

Chris Watson & Marcus Davidson: Cross-Pollination (Touch)


Takový seznam. Dá se brát i jako pocta živoucímu proudu kreativity, jak jsem ho stihl letos pochytat. Pořadí je někdy spíš hra a provokace, ale vcelku jsem se snažil přenést tu mapu zevnitř z hlavy věrně. Na desítku se vrcholně tancuje, trojka je pop a poezie pro nejširší publikum, nad přirozeným novátorstvím české devítky křepčím radostí, poslouchám ji tyhle dny v jednom kuse (druhý disk je stejně dobrý jako první) a nevystrčil jsem ji ještě výš jen proto, že celá první třicítka je prostě napěchovaná výtečnými věcmi. Kdo umí anglicky a chce se zasmát, ať sáhne po dvacítce, Cult Boyfriend je song roku! Sedmičku nepokládám za reedici, jedenáct kompaktů je komplet, jaký nikdo ještě nedal dohromady a něco tu vychází doslova exhumované ze zapomnění. Šestka míří přímo na komoru Srdce temnoty výtečnou ideou spojit temné africké obřady s rituálním atakem noisu. Dvojka a čtyřka: nejzásadnější osobnosti nekompromisní hudby, jaké jsem v poslední době poznal. Zvuky skutečného světa na prvním místě (i když se včelami tu vede dvojzpěv lidský sbor) naprosto neznamenají skepsi k možnostem hudebních nástrojů a skladatelů. Od Chrise Watsona je to prostě zásadní hudební výkon, vyhmátnutí miniatur i symfonických kadencí na mexické horské železnici a ve světě včel.

Seznam je tradičně obojživelný (někdo by řekl schizofrenní), proplétají se tu písničky s experimenty. Moc takových seznamů kolem sebe nevidím: ale jediný důvod, proč bych měl od téhle jednoty upustit, by byl ten, že jiní lidi to nedělají. Což nepokládám za dobrý důvod. U paradoxu písně x experiment věřím, že jedno inspiruje druhé a že nejsem sám, kdo posluchačsky potřebuje obojí. Nesmírně rád bych tady na blogu zanedlouho okomentoval první místa, uvidíme, kdy se to povede.

Seznam alb píšu pro sebe, abych na jedno místo shromáždil, co jsem v určité době poslouchal a pokládal za prioritní. Pořadí určuje pocit "má to cenu", který pomáhá řadit Vodňanského se Skoumalem vedle Jamese Blakea a Lišku (Zdeňka) vedle Pandy (Beara). Při sepisování mě překvapilo, že nahrávek, které s letoškem přinesly něco skutečně silného a jedinečného, je víc, než bych odhadoval: zhruba od 33. místa do prvního je to ten hlavní bazén. O některých albech jsem psal, hlavně v Orientaci LN, a některé z těch článků později dal na blog. Hodně jsem toho pouštěl ve Scanneru na Radiu Wave. Něco si zatím nechávám pro sebe, protože o tom chci napsat pořádně a jsem pomalej (Richard Skelton, Ghedalia Tazartes).

V žebříčku není: 1/ co jsem neslyšel, 2/ co jsem možná poslouchal příliš zběžně a prostě mě to nevzalo, 3/ co jsem slyšel a nelíbilo se mi to. Pokud by se někdo třeba ptal, proč tu absentuje linie současných recyklovaných syntezátorů (která jiné žebříčky ovládá), tak pro info: s Johnem Mausem nebo Grouper jsem to zkoušel, ale je to na mě jednoduché, málo to přeformulovává eighties a víc se to na nich veze, asi je to i generační věc (těch zvuků jsem si užil v tehdejším idiotském kontextu ažaž). Peaking Lights jsou pro mě z téhle společnosti OK - jinak to šumí mimo mě. Ad The Weeknd a spol: budu rád, až to bude hrát v nějakým baru, vcelku to není můj boj.

Byl to naprosto skvělý rok na nové nahrávky. Po internetovém boomu první deskády (překlep ponechávám!) se uzavřela jedna etapa, teď visíme v meziprostoru, něco se připravuje, zase je možné cokoli a nikdo neví, kudy to půjde dál. Každý z nás to může ovlivnit, tak pojďme na to. Ať žije Havel.

5 komentářů:

  1. Hezké! Hlavně hezké vidět Matanu Roberts v žebříčku, škoda, že tak vysoko, resp. nízko. Pro mě určitě objev roku.

    OdpovědětVymazat
  2. Myslel som, ze Chris Watson uz ma viac ako s Weather Report neprekvapi, ale mile je zistenie, ako velmi som sa mylil.

    Tazartes a Skelton technicky z roku sice predpredminuleho (isteze, reedicie v 2011), ale obaja pani to, co robia, robia dokonale - neviem sa dockat, co k tomu napisete.

    Co sa tyka "jedneho zoznamu", rovnako nechapem potrebu to stale delit na pop a nepop. Ak by som vytvoril podobny zoznam, pomerne velka cast by boli pesnicky. Sam, kto potrebuje posluchacsky oboje, zdaleka nie ste - je to prirodzene a tato potreba variability rastie s objemom vypocuteho.

    Vdaka za par tipov, ktore som nepocul - v tomto mam podobne rebricky rad, dobre su ako doporucenia.

    OdpovědětVymazat
  3. Tak tak, Suchý se Šlitrem, těch šlágrů, té lehkosti sypané z rukávu, epochální. To už se asi nikdy nezopakuje, takový nabitý komplet už asi nikdo nevydá..B4-zatím neoposlouchatelné a objevil jsem díky tomu i jejich starší věci (třeba disk Ekran, který vyšel jako příloha časopisu Svět a divadlo). Tune Yards-nabušená deska, baví mě to skloubení tanečnosti se syrovým zvukem a jakousi kostrbatostí..Matana Roberts - krásně neortodoxně poskládané album, vracím se k němu rád stejně jako k Mindset nebo k I´m So Awake / Sleepless I Fell, to jsou neopakovatelné světy..mrzí mě, že se v žebříčcích nepřipomínají kromě Midi Lidí, Bonuse a Květů tři povedené desky s podle mě mimořádně kvalitním repertoárem: První Hoře Club Silencio, Vltava Komedianti se vracejí domů a Ty syčáci Krása.. nic co by vyloženě bouralo hranice doposud slyšeného, ale opravdu se to dobře poslouchá a je se rádo, že se takové a takto zahrané desky natočily, kamarádi:) Teatro Assente - více než jeden poslech nemůžu:), Tazartés a Watson by se poslouchat vícekrát asi mohl, ale není kapacita:) Než Čokovoko, přistihuji se poslouchat spíše Přenosilovou, Vtípil to vzal za správný konec, hrát mi jeho deska asi často nebude, ale to, že tady je otevírá úplně úžasný prostor, to gesto v čase přetrvá..jinak paf jsem byl ještě z Thymolphthalein a jejich alba Ni maitre, ni marteau a z Ghosts Petera Evanse...že se nepíše o úžasné desce Telefonu je v pořádku, to je underground:) Reaguju hlavně, abych oslavil tu schizofreničnost, takže zmíním ještě, že pravidelně navštěvuju koncerty Ostravské bandy a mým oblíbeným zpěvákem je Pavel Bobek:) Díky všem, kteří baví a tříbí moje uši, i Tobě Pavle díky za mj za tento blog!
    martin r

    OdpovědětVymazat
  4. Martine R, díky za dlouhou reakci. Lekl jsem se, že jsem ignoroval Krásu Těch syčáků, ale už vím proč: vyšla v květnu 2010. Píšu o nich tady někde v hloubi blogu, stejně jako o Vltavě, která mě po návratu nepřesvědčila. Ještě jednou díky.

    OdpovědětVymazat