6. 12. 2011

Ti na vrcholu

Pár desek ještě letos vyjde, ale vlastně je rozhodnuto. Weby a redakce začínají chrlit své bilance a výroční albové žebříčky. Server Metacritic, který shromažďuje a řadí recenzované tituly podle hodnocení z vybraných angloamerických médií, má na špici stejné přeborníky jako vždycky. Jde o letošní reedice klasiky, která se zdá v porovnání s čerstvou produkcí prostě nedostižná: Nevermind, Achtung Baby, „deluxe“ oprášené tituly od Smashing Pumpkins, The Smile Sessions od Beach Boys anebo koncerty Milese Davise Live in Europe 1967, vydané do letoška jen pirátsky.

Z nových desek se na nejvyšších pozicích, tedy na výsluní recenzentského ohlasu, drží zhusta tituly, které by si masový posluchač patrně nepřál pod stromeček. Tak třeba metaloví Machine Head, jejichž novinka Unto The Locust dopadla do popových změkčilých časů jako chlapská pěst na stůl: média jako BBC mluví o žánrovém albu roku. Úžasný ohlas má newyorské duo Sepalcure, jež do svých beatů míchá i fragmenty lidských hlasů: téměř jistě to ale bude jedna ze stovek dnešních rychlých kariér, kdy po strmém vzestupu zájmu následuje strmý sešup.

Z jmen hvězdných a populárních se vřelého ocenění dostává albům Kate Bush (50 Words For Snow) a Toma Waitse (Bad as Me), obě jsme v LN recenzovali, obě jsou na českém trhu (což dnes není žádná samozřejmost). Anglická autorka je tu mistrně jiná než dřív, Waits mistrně hraje na své jedno brdo. Na úspěchu soulové Sharon Jones (a alba Soul Time!) má, marná sláva, mírný podíl smrt Amy Winehouse: ta si od ní totiž půjčovala muzikanty z kapely The Dap-Kings. Může nás těšit, že zásadní úspěch zaznamenávají Američané, kteří jsou opakovaně součástí českého klubového koncertního života: rapující multistylový muzikant Astronautalis nebo terapeuti temným postmetalem Wolves in the Throne Room.

Ale až budu, milý Ježíšku, vybírat hudební dary, nebudu mít nejmenší problém brodit se nižšími patry žebříčku: ba dokonce se mi zdá, že postoje muzikantů by měly vzbuzovat různé názory včetně výhrad a antipatií. Neklesnu asi až k úplně poslední, nejhůř hodnocené položce letošního žebře, nešťastné Lulu, plodu spolupráce Lou Reeda s Metallikou. (Když jsme u těch hvězd, ohlas superskupiny Superheavy s Mickem Jaggerem a Joss Stoneovou se nachází jen těsně nad ostudou předzívanou Loutallica.) Ale moře dobrých desek vidím v pozici „někde mezi“. Mám rád alba, o která stojí zato se pohádat – a zas myslím na to, že jako zpráva o hudbě jsou špičky globálního Metacriticu, stejně jako Českého Slavíka, pro kočku.

1 komentář:

  1. BlueHost is ultimately the best web-hosting company for any hosting services you might need.

    OdpovědětVymazat