Bývá to trauma pro autora i publikum: když někdo zplodí své opus magnum, při dalších tvůrčích pokusech je mu pravidelně omlacováno o hlavu. Právě tak nyní, s novým albem skupiny The Magnetic Fields, nechybí v článcích zmínka, že trojalbum 69 Love Songs, kam v roce 1999 skutečně nahrála příslušný počet milostných písní, newyorská kapela už asi nikdy nepřekoná.
A je to pravda. Songwriter a hlavně textařský talent od pánaboha Stephin Merritt tehdy své kapele předepsal slalom všemi hudebními styly, od punku po operetní árii, a risk mu vyšel. Když jsem tehdy viděl Petera Gabriela objímat Merrittův kvartet po koncertě v Readingu, nenapadlo mě, že Gabriel nazpívá v roce 2010 jejich song The Book Of Love se symfonickým orchestrem.
Nové album Love at the Bottom of the Sea (Láska na dně mořském) je plné hravosti a nápadů, bylo by nespravedlivé brát je jen jako další z bonusů po zmíněné Devětašedesátce. Merritt se ovšem za poslední dekádu vyprofiloval docela speciálně, a v jeho portrétu to nelze smlčet. Stal se nezakrytě autorem milostných a tanečních písniček pro homosexuální a queer komunitu – ovšem ne ve stylu mondénního diska, spíš v kabaretním stylu, s láskou k řemeslu jazzových evergreenů a v sebeironické inspiraci vlastními deníky.
Což probůh neznamená, že The Magnetic Fields jsou určení jen pro někoho. V těch písničkách je občas tón ryzího vyznání, ale taky sarkastického pohledu na to, jak se queer komunity navenek jeví, případně samy stylizují. Jsou tu kontroverzní momenty, ale taky vědomí, že kontroverze kolem gayů a leseb bývá dnes pádným nástrojem marketingu. Někdy se mluví samozřejmým tónem, jindy je ještě pořád zřejmá úleva z coming outu – z toho, že Merrittova generace nemusí skrývat tolik, co hvězdy dřívější éry, dnešními queery tak vyzdvihované Judy Garland či Dusty Springfield.
A pak je to pochopitelně materiál pro všechny, kdo tu cítí metaforu jakékoli menšiny. God Wants Us To Wait - Bůh chce, abychom počkali, zní titul úvodní písně alba. Je to Merrittův výpad proti vlivu amerických církví na právní zdrženlivost vůči lidem stejného pohlaví. Ale copak i my ostatní nedostáváme z vyšších míst po léta dobře míněnou zprávu, že na nějaký utěšenější stav věcí si budeme muset počkat? To album má cenu už pro Merrittovy vykoumané, zlomyslné přesahy.
Žádné komentáře:
Okomentovat