Pravidelný přispěvatel víkendové Orientace LN, bratislavský Juraj Kušnierik, silně rozvířil vody, když do domovského časopisu .týždeň napsal text Nahnevaní umelci a rodičovský stát. Pozastavuje se nad požadavkem kulturní scény, aby ji stát podporoval. Píše: „Pokud by si galerista neuměl představit uspořádání výstavy bez státního grantu, pokud by vydavatel nedokázal vydat knihu bez podpory z ministerstva kultury, pokud by bez „veřejných“ peněz nedokázalo fungovat divadlo či kulturní centrum, tak je někde chyba.“
Je to překvapivé: Juraj Kušnierik, který v médiích po léta uvádí hudbu a kreativní kulturu, jež nemá výdělečnou povahu, teď stojí na pozicích nejstriktnějšího trhu. jeho text se dočkal silné kritiky, ale i mnoha uspokojených souhlasů. Příměr umělců k dětem, kteří chtějí „nezávisle“ zlobit, ale rozmazleně pořád očekávají peníze od otce, napsal v okamžiku, kdy se slovenské ministerstvo kultury prohýbá pod tíhou kauz a veřejné kritiky. Na Slovensku se navíc operuje s pojmem „nestátní kultura“: míní se jí aktivity mimo státní instituce. V podtextu toho oficiálního termínu se skrývá podezřívavá výhrada: Kdoví, co od těch nekontrolovaných nezávislých můžeme čekat...
Hlavní však je, že situace, kterou Kušnierik sugeruje, je ve skutečnosti na Slovensku (a zčásti u nás) opačná: žádní rozmazlení umělci tu stát nedojí, ten naopak dlouhodobě škrtí výdaje a organizátorům hází klacky pod nohy. Kulturní opozice to má tak tvrdé: akademické úvahy v .týždni jako by na tu denní realitu úplně zapomněly.
Jedna osobní věc, zdá se mi, ovlivnila pisatelův názor. Juraj Kušnierik patří ke generaci, která vyrůstala s rockem, zčásti ještě s klubovou scénou devadesátých let. Nedivil bych se, kdyby se současnými mladými umělci, kteří pořád něco kutí se sítí a reagují na posttechnologický svět, těžko hledal společnou řeč. Právě tahle generace svádí na Slovensku boj, aby se stát přihlásil k vůbec nějaké kulturní politice. Je to podstatný moment. I ti, jejichž osobní vkus nepotřebuje bratislavské elektroniky a projekty ze žilinské Stanice, by mohli pochopit, že tihle „nahnevaní“ teď svádějí boj významný pro celou společnost.
(Psáno pro LN)
Žádné komentáře:
Okomentovat