19. 4. 2014

Shirley a Frank

Při smutné příležitosti úmrtí Shirley Temple-Blackové se hodí připomenout historku zábavnou, ale hlavně pořád svěží ve své překvapivosti. Týká se hudby a rozděleného světa.

Iniciály byvší dětské hvězdy a dlouholeté diplomatky zněly STB. Velmi si tenhle moment v Československu užívala: nechala si je vylakovat na kapotu auta, jímž u nás jezdila jako ambasadorka od srpna 1989 do roku 1993. V čerstvě popřevratové době byla její pozice zásadní a iniciační a paní Temple-Blacková své české spolupracovníky naučila – díky nadhledu, zkušenostem a diplomatickému talentu - mnohému. O tom se v posledních dnech napsalo dost.

V roce 1990 se přihodila taková náhoda: Shirley Temple-Blacková se ocitla na pražském letišti právě ve chvíli, kdy měl přiletět Frank Zappa. Svobodomyslný rocker a garant umělecké nezávislosti byl ikonou pro široké vrstvy Čechů: na letišti jich bylo hodně, a taky televizní štáb. Ten pohotově zaregistroval velvyslankyni a obrátil se na ni s kamerou: co říká na osobnost, které se konečně dočkáme, čím je pro ni Zappa?

V tu chvíli kamera zachytila něco mezi bezradností, malým šokem a chmurou: Shirley Temple-Blacková se odvrátila od kamery, schovala tvář do dlaní a v panice hledala vhodnou odpověď. Český štáb položil v nevinné nevědomosti otázku, kterou by v USA nikdy nedostala. Tam každý věděl, že Zappa patří do opačné hemisféry než byvší hvězdy Holywoodu. Že jeho nekorektní humor, ostrá krtičnost, občasná vulgarita a přemýšlivá neloajálnost z něj dělají silně problematickou figuru. Pro nás, vítající pro převratu Shirley i Franka jako mosty k svobodnějšímu světu, byli oba na jedné lodi. Ale to byla iluze.

Paní Temple-Blacková si pak s úlevou vzpomněla, že Zappa má dceru s romantickým jménem Moon (tedy Luna), a něco o ní řekla. Ale podstatná byla první část odpovědi, platná dodnes: ten signál o rozděleném světu i po skončení studené války.

Psáno pro LN //

Žádné komentáře:

Okomentovat