Hudbu složil, slova napsal: Beck

Patří ta scéna vůbec ještě k dnešnímu životu? Člen rodiny sedne ke klavíru nebo kytaře, před sebe si rozloží noty - a spustí písně a skladby, které chce sobě i druhým připomenout. Zní to staromilsky, nebo futuristicky? Na každý pád tímhle směrem teď přehodil výhybku americký rocker, písničkář a producent Beck: místo nahrávky vydal jenom noty. Jenom?

Beck má za sebou dvacet úspěšných let, od vlastních alb po produkci nahrávek Charlotte Gainsbourg nebo Marianne Faithfull. Prorazil v roce 1994 s hitem Loser: když mu vydavatel poslal jeho tehdejší album vydané jako zpěvník pro klavír a zpěv, Beck se zarazil. „Samotné album bylo plné šumů, beatů, rozladěných zvuků, zpětných vazeb: obsahovalo dost zvukových nápadů, které byly jeho pevnou součástí. S písněmi zredukovanými na klavírní part se mi zdálo, že z nich někdo vytáhl abstraktní jádro,“ říká dnes.

Po necelých dvaceti letech, v prosinci, skutečně vydal svazek not a ilustrací: svůj Song Reader pokládá za regulérní dvanácté album. Na nás je teď dvojí: prozkoumat, jakých dvacet písní to knížka nabízí, a případně se připojit k těm, kdo svou verzi některé z písní natáčejí a zavěšují na YouTube. Samotná Beckova stránka (SongReader.net) shromáždila přes dvě stovky vybraných verzí: vedle nesčetných ne-celebrit je tu i Cart Barât z kapely The Libertines a písničkář Stephin Merritt, šéf newyorských The Magnetic Fields.

Knížku nevypálíš: to byla asi taky jedna z Beckových motivací. Ale hlavně má smysl pro hru. Při tvorbě svého „zpěvníčku“ se průzkumnicky vrátil do dob, kdy showbyznysu nevládly empétrojky, ani vinylové singly, nýbrž písničky tištěné. I u nás se dodnes najde po antikvariátech dost různých těch Hledám děvče na neděli a Já bych chtěl mít tvé foto. Americký trh té doby vykazuje fantaskní čísla: písnička Binga Crosbyho Sweet Leilani se stala v roce 1937 tak žádanou, že se jí v notách prodalo 54 milionů „nosičů“.

Ta doba je pryč: ale posloužila Beckovi jako impuls, aby se nezapomnělo, že písnička nerovná se fixní nahrávka, nýbrž tvárný materiál pro každého kluka nebo holku s kytarou. Prý byl rád, že konečně nemusí psát jen pro vlastní hlasový rozsah. Americký Forbes teď jásá, že Beck vystihl „éru poptávky po uživatelské participaci“. No, anebo byl prostě zvědavý, co různí lidi udělají s jeho songy Don´t Act Like Your Heart Isn´t Hard, Old Shanghai nebo Sorry. Češi mají zatím pomalý start, ale věřím, že tuhle důvtipnou a vděčnou hru si nenechají ujít.